Chcete si pořídit kované zábradlí, plot či bránu? Přečtěte si následují řádky.

Komunikace se zákazníkem je každodenním chlebem všech uměleckých kovářů. Je tedy v jeho vlastním zájmu, odvést prezentaci své práce pokud možno co nejlépe. Nad otázkou správné prezentace jsem se v minulosti zamýšlel opakovaně a nyní jsem se rozhodl těchto pár mých poznatků shrnout do tohoto článku. 

Pokud tedy právě zvažujete pořízení kované brány, plotu či jiného kovaného výrobku, budiž vám následující text k užitku.

V situaci, kdy se tedy potencionální zákazník rozhodne pro pořízení kovaného produktu, má při rozhodování v podstatě tři základní možnosti. Každou z nich vždy podrobněji rozeberu.

1. Imitace, napodobenina, náhražka a polotovar

V první řadě se můžeme vydat se cestou imitací a napodobenin uměleckého kovářství. Je to nejlevnější varianta, ale s opravdovým kovářským řemeslem má pramálo společného. 

Jedná se o v podstatě o stavebnici, kdy řemeslník k sobě svařuje průmyslově vyráběné polotovary, které mají svým tvarem více či méně připomínat skutečně kované výrobky. Jedná se o rozmanité tenkostěnné plechové výlisky a odlitky. V krajních případech jsou potom podobné prvky vyrobené z černého plastu atp. Plné materiály jsou zde často nahrazeny tenkostěnnými dutými profily různých průřezů.

Zábradlí, ploty a brány takto  vzniklé mají jen omezenou životnost. Posupně dochází k deformacím, sedání, prasklinám konstrukcí apod. 

Netřeba zde zdůrazňovat, že takto vzniklé brány, ploty, zábradlí či jiné produkty jsou zase a jen pouhou napodobeninou, uměleckého řemesla bez přidané řemeslné a umělecké hodnoty. Pracovat s těmito náhražkami může v podstatě každý, kdo má doma svářečkou. Není zde tedy za potřebí ani kladivo ani kovadlina ba ani umělecký kovář.

Výhodou takto vzniklých výrobků je relativně nízká pořizovací cena, avšak vždy na úkor celkové kvality výsledného díla.

Hledáte-li tedy produkt s jedinečným a osobitým designem, který bude vaše obydlí zdobit takřka na věky, tuto cestu rozhodně nedoporučuji.

2. Poctivé řemeslo

Druhou možností je opravdová umělecká kovařina. Kovaná brána, plot nebo zábradlí, které je opravdu kované se stává hodnotným doplňkem okolní architektury a krajiny.

Takovýto produkt je, kvalitní jak po stránce umělecké, tak řemeslné i materiálové. Designová řešení je výsledkem stylizačního procesu, konzultací se zákazníkem. Vzniká vícero možností a z nich se  následně vybírá nejlepší. Jde o to vytvořit produkt s opravdu jedinečným tvarem, který vhodně zapadne na místo určení. Kreativní umělecký kovář může nabídnout nekonečnou řadu designových řešení.

Být dobrým uměleckým kovářem znamená umět používat na svých výrobcích celou řadu řemeslných technik, sekání a probíjení za tepla, pěchování materiálu, nebo poctivé nýtování. Technologicky správně provedené tradiční kovářské spoje jsou zárukou nejen pevnosti ale také krásy.  

Dobrý kovář – výtvarník je schopen citlivě zhodnotit místo určení a navrhnout vhodná tvarová řešení na míru. Ve své tvůrčí fantazii umí být tzv. současný, tedy nesnaží se jen kopírovat historizující tvary.

Po stránce materiálové je třeba používat jen materiál plného průřezu, Jakékoliv jekly, trubky a plechové výlisky jsou v poctivém uměleckém kovářství vždy nevhodnou náhražkou. A to, vždy  na úkor krásy a  životnosti produktu. 

3. Střední cesta aneb kombinace předchozích možností

Jeli to možné, umělecký kovář by se měl, do jisté míry, snažit přizpůsobit rozpočtu svého zákazníka. V určitých situacích může být tedy možností jistá kombinace uměleckého kovářství s polotovary.

Je to cesta, kterou se dnes vydává celá řada uměleckých kovářů, ale jsou zde jistá rizika. Jak se říká všeho moc škodí a i zde platí toto pořekadlo. Těžiště by mělo být pořád v poctivém řemesle.

Měl by vzniknout produkt, k jehož výrobě bylo sice použito polotovarů, ale jen v zásadně omezeném množství. Řemeslník by s těmito součástkami měl umět pracovat tak, aby nenarušily dílo jak po stránce estetické, tak v úrovni řemeslné.